Evangelium podle Lukase, jak je pochopili SNOP a Abeles
1
1-4 Toto evangelium je kompilat.
5 Bylo nebylo, zil byl knez Zacharias a ten mel za zenu Alzbetu.
6,7 Byli naprosto v pohode, ale byli bezdetni, jelikoz Alzbeta byla neplodna, jak uz je to v bibli
zvykem.
11 Ale kdyz jednou Zacharias kadil, uvidel andela (kdo z vas nema podobnou zkusenost :-)
12 Zacharias se straslive leknul,
13 ale andel mu povida: "Asi mi nebudes verit, ale Tvoje zena je tehotna. Bude to kluk.
Nemyslis, ze Honzik je docela bozi jmeno? Jo, a mimochodem, ses peknej posera,
14-17 na to, ze se Ti narodi zazracnej kluk. Bude sice trosinku divnej, uznavam, abstinenti jsou
vzdycky trosku trhly, ale i tak to bude docela pozdvizeni. Ale neboj, chlastat sice nebude,
ale co se divit, nekdo je holt plnej uz pri narozeni...Jo, a taky bude trpet misionarskym
komplexem, ale to prezijes. Nu coz, uzij si to."
18 "Nejsem na to nejakej starej?", zapochyboval Zachy.
19,20 "Abys vedel, tak ja jsem Gabriel a vubec me nepotesilo, ze mi neveris. Takze abys vedel,
nebudes moct mluvit, dokavad se to nestane a schvalne, jak dlouho Ti ty pochybnosti
vydrzej."
26-38 Kdyz pak byla Alzbeta v sestem mesici (andel nekecal), velice podobna scenka se udala v
dome Josefa z Nazareta, truhlare, kde se Gabriel zjevil Marii a sdelil ji, ze pocne Jezise, a
to i presto, ze ma nizkou rozlisovaci schopnost a nikdy poradne nepoznala muze. Navic ji
rekl i o Alzbete,
39 takze Maria samozrejme nelenila a sla se za ni kouknout.
40-56 Spolecne zadrbaly a kdyz Alzbete tahlo na devaty mesic tehotenstvi, radsi vypadla.
57 Alzbeta celkem v klidu porodila
58 a vsichni se radovali.
59-61 Kdyz pak prisli po osmi dnech obreznici maleho Jana obrezavat, nemohli pochopit, ze je to
Jan a ne Zacharias, kdyz prece otec je Zacharias, ded byl Zacharias, praded jakbysmet a
vubec vsichni v rodine byli Zachariasove az do buhvi jaky generace. Ale Alzbeta si stala na
svym
62,63 a stary Zacharias ji podporil, nebot ho uz dost sejrilo, ze furt nemuze promluvit.
64 A najednou mohl a taky toho okamzite vyuzil a pekne si zavelebil (Boha).
65-79 Vsichni sousedi se na to divali a lamentovali: "Co z toho kluka bude?" a Zacharias
odpovidal: "No prece Krtitel, at uz to znamena cokoli, se vsim, co to prinasi, at uz je to
spatne nebo dobre."
80 A dite rostlo jako z vody, a to i presto, ze zilo na pousti. "az do zjeveni sveho lidu
izraelskemu".
2
1-6 Zase jednou bylo scitani lidu, takze Josef musel do Betlema, protoze tam byl rodem.
Samozrejme jel i s Marii, ktery tahlo na devaty mesic tehotenstvi.
7 Marie v Betleme porodila, a protoze nikde nemeli volny kvartyr, zavinula synacka do
plenek a polozila do jeslicek, aby se meli rezbari v pozdejsich stoletich cim zabyvat.
8-20 Nahrnulo se tam spousty lidu a vsichni chvalili Boha, protoze predtim meli videni (rezbari
radujte se)
21 Kdyz bylo synkovi osm dni, byl obrezan (uz zase rezbari !) a nazvan Jehosuou vulgo
Jezisem, protoze tak chtel ten mstivej Gabriel.
22-39 Kdyz pak prislo na obrad ocistovani, halda lidu blabolila neco o tom, ze je to Panovnik a
tak vubec, a Josef s Marii cumeli jak pulci a radsi se rychle klidili do Nazareta.
40 A dite rostlo a rostlo a rostlo a rostlo a bylo nadprumerne inteligentni.
41-45 Jednou takhle, kdyz bylo Jezisovi dvanact, jeli zase jednou jako rodinka do Jeruzalema
slavit velikonoce a podle vzoru "sam doma 16" si jeho rodicove ani nevsimli, ze s nima
neodjel zpet, alebrz zustal v chrame.
46 Kdyz si toho konecne vsimli, vratili se a nasli ho v chrame, uprostred ucitelu, ktere
zvedave vyslychal.
47 Prokazoval velikou inteligenci a jeho rec byla brilantni.
48 Marie samozrejme ihned spustila, co ze jim to udelal, ze se o nej straslive bali a vsude ho
hledali.
49-51 Jezis ovsem uzil svou zdrcujici logiku a odvetil otazkou, proc ze nesli rovnou do chramu,
kdyz museli vedet, ze jiste bude v dome sveho Otce. Zrejme mu unikal velky intelektualni
rozdil mezi nim a jeho rodici, kteri ho samozrejme nepochopili, i kdyz jim ta slova stale
vrtala hlavou.
52 Jezis dale silil a vubec predstavoval vzor reckeho Kalokagathia.
3
1,2 Po case Janovi prislo, ze je uz dost dobry na to, aby mohl kazat,
3 takze chodil Pojordanim a kazal pokani, aby udelal radost ctitelum Izaiase, ktery predtim
rekl
4-6 neco v tom smyslu, ze tu bude nekdo, kdo pripravi cestu Pane, aby se ten az zas tak moc
nenadrel.
7-14 A Jan kazal a kazal, vstepoval lidem moralni zasady a hrozil jim pri tom zatracenim.
15 V narodu to ovsem trochu vrelo a nekteri netrpelivci uz uz obvinovali Jana z toho, ze je
Mesiasem,
16,17 coz si ovsem Jan nenechal libit a upozornoval, ze on krti jenom vodou, kdezto uz je na
ceste kdosi, kdo bude krtit Duchem svatym a ohnem a tridit zrno od plev a ze on, Jan,
tomu cloveku ani neni hoden rozvazat remen u sandalu. Jaksi ovsem uz nevysvetlil, v cem
je prednost krtu ohnem pred krtem vodou, nicmene lide mu to sezrali.
18-20 Timto a mnohym jinym vyhrozovanim neustale oblazoval svoje posluchace, az to Herodes
nevydrzel a Jana zabasnul.
21,22 Predtim ovsem Jan stihnul pokrtit i Jezise, coz se neobeslo bez Boziho proslovu a
salonniho efektu s bilym holubem alias Duchem svatym. Krtem byl zplozen Kristus (je
krest od slova krisit nebo kristus?).
23-38 Jezis zacal kazat ve veku cca 30 let.
4
1 Jezis odesel na poust, aby v klidu vstrebal Ducha, jenz na nej spadnul (ne vsichni holubi
umej litat az zas tak skvele, obzvlaste kdyz je pretim pul dne dusite namackany v rukavu).
2 A protoze si s sebou na tu poust nic nevzal, zacalo mu krucet v brise hnedka, jak vypadl z
transu.
3-13 I rekl si Jezis: "No, jestli je pravda to, co se mi tedka zdalo v tom transu, tak by nemel byt
problem proste premenit TAMHLE ty kameny..... treba v chleba. Mel bych to vyzkouset,
overit si to, jestli to skutecne jde. Vzdyt jestli je to pravda, tak muzu cokoli. Zcela cokoli.
Jsem vlastne neomezenym panem nad cimkoli. Nad celym svetem, nic se mi nemuze
postavit. Nic me nemuze znicit. Muzu i skocit ze strechy toho nejvyssiho chramu a nic se
mi nemuze stat...to by stalo za to zkusit...", nicmene jeho pokorna a rozumna cast
zvitezila. Pro nyni.
14 Stale jeste ve vytrzeni se Jezis vratil do Galileje a zjistil, ze ten trik s holubem mu zajistil
docela slusnou popularitu,
15 takze toho vyuzil, ucil v synagogach a vsichni ho chvalili.
16 Jednou prisel do Nazareta, v sobotu zasel do synagogy a bylo mu prisouzeno cist Pismo.
17-19 Dali mu Izaiase (nahodicka, co?) a on precetl neco o Mesiasovi.
20,21 Vsichni na nej cumeli, protoze je to zajimalo, nacez Jezis vyuzil pozornosti, kterou mel a
prohlasil, ze Pismo se prave zacina plnit.
22 Vsichni se divili, co tim chce rict a rikali si:"Hmm, to je prece syn Josefa. Nebo ne?"
23-28 "Holt nikdo neni doma prorokem, ze? A kovarova kobyla chodi bosa, ze?", rekl Jezis,
kdyz mu neverili. "Proste tady zadny zazrak neudelam, stejne by to nemelo smysl".
29,30 Obyvatele Nazareta zrejme nepochopili, vzali si to osobne a chteli ho svrhnout ze srazu za
mestem. Jezis ovsem fikane dle hesla "pod svicnem byva tma" unikl stredem zastupu pryc.
31,32 A aby je jo nakrk tak sel ucit do Kafarnaa, kde byl samozrejme nejvetsi hvezdou sezony.
33,34 V synagoze byl i jeden clovek, ovecne uznavany za posedleho necistym duchem. Misto
toho, aby byl zticha a pekne se klidil z cesty, zacal vykrikovat, jestli Jezis hodla vsecky
neciste duchy znicit a co ze je mu po nich. A ze on vi, kdo je - Svaty Bozi.
(vyklad: Kazdy posedly clovek ma strach z Mesiase, protoze je zvenku presvedcovan o
tom, ze jest posedlym a vi, ze Mesias, andele a tak vubec radi zbavuji posedle jejich
posedlosti. Jezis vyzera na Mesiase. Proto posedly clovek trpi predstavou, ze "ho" chce
znicit a jedna podle vyse uvedeneho schematu, nebot je v podstate blazen)
35 Jezis splnil ocekavani a blazna uzdravil,
36 vsichni z toho byli uplne paf
37 a jeho popularita utesene vzrustala.
38,39 Na obed si Jezis zasel k Simonovi. Jelikoz jeho tchyne byla nemocna, uzdravil ji, aby mel
kdo servirovat.
40,41 Vecer si otevrel ordinaci i pro verejnost a prijimal pacienty. Nekteri mu pochlebovali, ze je
Syn Bozi, nicmene on jim ve sve vrozene skromnosti hrozil, aby to nikde nevyslepicili.
42-44 Pak prese vsechny prosby vyrazil do Galileje, nebot, jak vysvetlil zastupum, "nemuze
zakysnout na jednom miste, alebrz musi hlasat pokud mozno vsude".
5
1-3 Kdyz kazal u jezera Genezaretskeho, uvidel na brehu dve lodi. Kolem byli i jejich vlastnici,
kteri se nechali zmanipulovat (Simon), aby s nim odrazili trochu na vodu, aby mel kolem
sebe alespon trochu volneho prostoru.
4-10 Kdyz pak domluvil, chtel se Simonovi nejak odvdecit, takze vehnal do zahuby nekolik set
ubohych rybicek, ktere pote Simon s prispenim svych spolecniku za pomoci siti vylovil.
11 Pote Jezis vyzval Simona, aby prestal s rybarenim a sel s nim lovit lidi. Se Simonem se k
Jezisovi pridali i Jakub a jan Zebedeovi.
12 Tehdejsi zem, hygiena minimalni, neni divu, ze na sve ceste potkali leprosniho muze. A jak
tonouci se chyta stebla, tento muz se chytil Jezise (OBRAZNE) a sdelil mu zavratnou
novinu, ze tedy jestlize Jezis chce, muze onoho cloveka ocistit.
13 Jezis chtel a lepra byla ta tam.
14 Jelikoz Jezis nechtel mit na krku vsechny malomocne a knezi z cele Judeje, prikazal
uzdravenemu, aby to nikde neroztrusoval.
15,16 Jeho slova byla naprosto zbytecna, mel co delat, aby se alespon na modlitbu utrhnul od
davu, ktery se kolem nej vytvoril.
17 Jednou zase tak ucil a prisli se na nej podivat i zakonici a farizeove, protoze je Jezis
docela zajimal.
18,19 Protoze uz byl docela znamy lecitel, netrvalo dlouho a prinesli mu zase jednoho
ochrnuteho.
20 Jezis videl, ze se hodne snazili, aby se prodrali zastupem, takze je nechtel zklamat a
laskave mu sdelil, ze jsou mu odpusteny jeho hrichy (coz ve svem dusledku jiste zpusobi
odklon jeho nemoci), skrze jeho notnou viru, diky niz se protlacil az k Jezisovi.
21 Zakonici byli zdeseni, protoze Jezis dle jejich nazoru fusoval Bohu do remesla,
22-26 coz Jezis bryskne poznal a uvedomil si, ze jeho uzdravovaci formulka tentokrat zasla
trochu jinam. Nicmene protoze je chtel presvedcit, ze clovek muze odpoustet hrichy stejne
dobre, jako to dela Buh, vyuzil situace a argumentoval, ze odpoustet hrichy, to nic neni,
ale uzdravit tohohle mrzaka, to by bylo neco. Na coz pak vsichni koukali jako cerstve
vyorana mys.
27-29 Potom se Jezis pozval na obed k celnikovi jmenem Levi,
30 coz bylo velmi neobvykle, protoze tehdejsi spolecnost povazovala celnicke povolani za
velmi "hrisne", coz bylo zajiste dano predevsim tim, ze celnici byli velmi bohati lide. Lide
samozrejme reptali,
31,32 avsak Jezis jim sdelil onu krutou pravdu, ze lekare jaksi nepotrebuje zdravy, ale nemocny a
vubec, meli by to pochopit.
33-35 To samozrejme lid nastvalo, takze do nej ryli, ze jeho ucednici se vubecnechovaji tak, jak
by ucednici meli, totiz ze jsou stejne rozezrani jako jejich ucitel, coz je prinejmensim
podivne, nicmene Jezis vhodne kontroval prohlasenim, ze na mejdanu si kazdej pekne
uziva, ale az s nima nebude, tak jim teprve sklapne.
Podobenstvi o mechu vina.
36-39 A vubec, vy to nepochopite, protoze jste straslive konzervativni a ja bych delal velkou
chybu, kdybych se vas snazil presvedcit. Uplne by vam stacilo, kdybyste plne zachovavali
Mojzisovy zakony, jenze to vy ne, svine pokrytecky.
6
1 Jednou se takhle v sobotu Jezis prodiral obilim a kradl z neho zrni, ktere pak se svymi
ucedniky poziral.
2 To samozrejme zaujalo farizeje, protoze v sobotu, jak znamo, Buh odpocival, a tudiz je
neco takoveho delat naprosto zakazano, takze proc on, tedy Jezis, neco takoveho dela,
3-5 na coz Jezis odpovedel: "Kdo ma hlad, musi se najist. To je otazka priorit. Nebudu delat
blbosti jenom proto, ze je zrovinka sobota. Co je potreba udelat je mozno udelat, at uz je
sobota, nebo ne."
6-10 Tutez myslenku Jezis ilustroval i uzdravenim dalsiho mrzaka,
11 coz ovsem zakonici neprenesli pres srdce a zacali piklit.
12,13 Jednou, kdyz si Jezis obzvlaste zhluboka zameditoval, prisel na myslenku, ze by mel mit
dvanact apostolu, vybranych ze svych ucedniku.
14-16 Byli to tito: Simon Petr, Ondrej, Jakub, Jan, Filip, Bartolomej, Matous, Tomas, Jakub
Alfeuv, Simon Zelotes, Juda Jakubuv a Jidas Iskariotsky.
17-19 A zase jednou si otevrel ordinaci.
20 Protoze jich vsak tentokrat bylo obzvlaste mnoho, vyuzil Jezis situace k proslovu:
Blahoslavenstvi a zlorecenstvi.
21-38 "Mnozi z vas si mysli, ze trpi. Ze trpi za to, ze jsou slusni, ze nekradou. Kdo nekrade,
okrada svoji rodinu, ze. Pozorujete, jak lide, kteri jsou zli, maji vsechno a nic se jim
nestane. Vsechno vzdycky vodsere ten slusnej. ANO. JE TO PRAVDA. Ale to jeste
neznamena, ze by clovek mel prestat byt slusnym a zacit krast a vrazdit. Naopak. Davejte
lidem priklad. Necekejte, ze se nekdo k vam bude chovat slusne, presto se k nemu ale
chovejte vy s laskou a porozumenim. Je jednoduche rici - az vsichni budou slusni, i ja
budu. Ale nutne je zacit od sebe. A blahoslaveni vy, kteri tak cinite, nebot bude-li kazdy z
nas z kremene, bude cely narod z kvadru. Protoze neni kumst chovat se k jinym tak, jak se
chovaji oni k vam. Dulezite je chovat se stale dobrotive, jak rikam, at se ostatni chovaji tak
ci onak. Konejte dobro, ale zapomente na to, ze by se vam to taky nekdy melo vratit.
39 Kdo muze ucit? Tezko vas muze ucit nekdo, kdo toho vi presne tolik, co vy,
40 nebot tezko muzete naucit nekoho neco, co sami nevite.
41,42 Ucitel ma ucit prikladem. Nikoli rikat "tohle delas spatne, tohle delas spatne", ale nejprve
pohlednout na sebe, zda ON to dela spatne ci nikoli. Nez pouzijete metr, zmerte se sami.
43-46 Kazdy poznate cloveka po jeho cinech. Kdo pouze mluvi, ale podle svych slov se neridi,
keca a je to peknej pokrytec.
Podobenstvi o domu na skale a na pisku.
47-49 Kdo prijal ma slova celou svou bytosti, ten je zachova i za nepriznivych okolnosti. Kdo
vsak prijal ma slova pouze intelektualne, odvrhne je presne v tu chvili, kdy se mu
prestanou hodit. A vubec, Howgh. Domluvil jsem."
7
1-5 Kdyz se pak odebral do Kafarnaa, poslal jeden setnik za nim vzkaz, ze by si velmi pral,
kdyby mu vylecil jeho oddaneho sluzebnika an prave v krecich dodelaval. Jezis, rozene
dobrotisko, rozhodl se vyhovet, takze smeroval sve kroky k domu onoho vojaka.
6-8 Korespondence ovsem neskoncila, Jezisovi byl dopraven vzkaz, ze onen setnik rozhodne
nechce nijak obtezovat, a vubec ze si mysli, ze neni hoden ani predstoupit pred nej, jinak
ze by to uz davno ucinil , a ze ani v nejmensim nepochybuje o schopnosti Jezise
uzdravovat na dalku, takze tedy on, Jezis, at zbytecne nikam nechodi, alebrz vyleci jeho
sluhu na dalku.
9,10 Kdyz to Jezis uslysel, byl ponekud zaskocen setnikovou virou v nej a ejhle, sluzebnik byl
posleze nalezen v dome zdrav.
11-17 Druhy den, kdyz dorazil do mesta Naim, prave z bran vynaseli mrtveho mladika. Jezis ho
vzkrisil a vsichni byli v sedmym nebi.
18 O techto skutcich se posleze dozvedel i Jan Krtitel a poslal svoje ucedniky pozeptat se
primo u zdroje,
19,20 zda Jezis je ten, ktery ma prijiti, nebo maji cekat jineho.
(postreh: Jan musel Jezise znat, protoze jednak byli pribuzni, jednak pred ocima Jana
probehnul onen nezanedbatelny trik s holubicema a vykriky typu "Ty jsi ten, ktereho jsem
si oblibil". Proste je velmi nepravdepodobne, kdyby se Jezis s Janem neznali uz od
detstvi, jeste nepravdepodobnejsi je navic, ze by se Jan pri krtu nad onim salonnim
efektem nepozastavil a nezeptal se ho tehdy. Jedina vhodna interpretace teto otazky je ta,
ze Jan se pta, zda onen Jezis, ktery kaze, je TEN Jezis, ktereho zna a o nemz vi, ze ho
posednul Duch Svaty)
21 Jezis mel zrovna zase otevrenou ordinaci, a kdyz k nemu to poselstvi dorazilo, odpovedel:
22,23 "Co bych povidal. Me ciny o me svedci. At si Jan sam rozhodne, co si o tom bude myslet."
24 Kdyz pak Janovi ucednici odesli, zeptal se lidu,
25-27 proc vlastne chodi za Janem, proc ho poslouchaji, co od toho ocekavaji,
28 protoze je sice pravda, ze Jan je velky, ale to neznamena, ze byste se sami nemohli stat
vetsimi, nezli je samotny Jan.
29 A vsichni, kdo byli od Jana pokrteni, byli radi, ze to rekl,
30 narozdil od farizeu a zakoniku, ktery to pekne nasralo.
31-35 "Na vsem si najdete chyby. Kdyz Jan rika nejist, je to spatne, kdyz ja rikam jist, je to taky
spatne. Vas nazor ale nastesti nic nemeni na tom, co je moudre v ocich moudreho."
36-38 Jednou se takhle zase ladoval u jednoho ze sekty farizeu, kdyz tu k nemu prisla jedna
nevestka a zacala mu plakat u nohou a vubec ho velice pokorne opecovavat.
39 Kdyz to videl ten farizeus, rekl si: "Jak to, proboha, ze se nad ni nepohorsuje.... to
znamena, ze to nepoznal, ze je nevestka....ale to znamena, ze neni prorok!",
40-48 nicmene Jezis mu to poznal na ocich a sdelil mu toto: "Hele, kdyz Ti bude odpusteno
malo, tak ti to ani neprijde. Nebudes ale daleko vic mit rad, kdyz Ti bude odpusteno to, co
tehle zene?" a rekl te zene, ze jeji hrichy jsou ji odpusteny,
49 coz vsechny podivilo.
50 "Dulezite je, zes verila, ze Ti bude odpusteno, a predem se chovala tak, jako by se uz
stalo. To te zachranilo", rekl jeste smerem k one zene.
8
1-4 Jednou jim Jezis rekl:
Podobenstvi o rozsevaci.
5-15 "Je v podstate jenom nekolik druhu lidi, kteri sem chodi a poslouchaji to, co rikam. Prvni
jsou skeptici. Poslouchaji, ale pochybuji a jejich pochybnost po case prevladne. Druzi jsou
nadsenci. Snadno se nadchnou, ale nic nepochopi a snadno zase vychladnou. Treti jsou ti,
kteri sice slysi a rozumi, ale pro jejich starosti vsedniho dne zapomenou. Ctvrti pak ti, kteri
slysi, rozumi a podle techto slov jednaji."
16-18 Pak aby vysvetlil, proc nekdy mluvi v podobenstvich, rekl svym ucednikum:" No, ja
samozrejme musim mluvit k lidem, protoze by to nemelo vubec zadnou cenu, tutlat si to
jenom pro sebe nebo pro nejakou sektu. Ale zase na druhou stranu nikdo nerika, ze
nemuzu mluvit tak trochu v hadankach. Ono to ma jeste dalsi vyznam. Kazdy ma sanci
pochopit, co ta podobenstvi znamenaji, ale jenom nekteri na to maji. K tem mluvim a tem
to jasne pomuze. Ale ti, kteri na to nemaji, tem to asi rozbori jejich jistotu, protoze to
nepochopi, cimz jim to taky pomuze, protoze si budou muset vytvorit novy, snad lepsi
nazor."
19-21 Prisli za nim taky jeho bratri i s jeho matkou, nicmene Jezis uprednostnil duchovni
pribuznost pred pribuznosti krevni a prohlasil, ze jeho matka a bratri jsou ti, kteri cini Bozi
slovo.
22-25 Kdyz se pak plavili pres jezero, zaclo pekne profukovat, vsichni se bali, protoze nejspis
neumeli plavat, Jezis vitr utisil a vsechny serval, ze nemaji dost viry.
26-37 Pak taky donutil duchy z jednoho posedleho cloveka presidlit do stada vepru, kteri potom
naprosto nelogicky vbehli do more a utopili se. Lide toho kraje to velmi vydesilo a protoze
nechteli, aby jim Jezis zdestruoval vsechna jejich stada, prosili ho, aby odjel, coz Jezis
vzapeti udelal,
38,39 kdyz predtim zakazal onomu zachranenemu, aby mohl zustat s nim a vyuzil ho jako
misionare v onech krajich.
40 Kdyz se Jezis vratil, cekal na nej uvitaci vybor, soudruzi meli kytice a deti faborky.
41 Pak pribehnul muz jmenem Jairus, aby mu Jezis urychlene pomohl vylecit jeho dceru, ktera
umirala.
42-48 Kdyz k ni sel, jedna nemocna zena svou virou prorazila Jezisovu ochrannou barieru a
vyssala z nej sdostatek energie k svemu uzdraveni, coz Jezis samozrejme okamzite
zaregistroval a ptal se, kdo ze to byl, kdo se ho dotkl. Ona zena se priznala a Jezis ji
pochvalil za jeji viru.
49-56 Pote pokracoval v ceste za Jairusovou dcerou, ktera mezitim zemrela, takze ji musel
vzkrisit.
9
1-6 Pak instruoval svych dvanact ucedniku a rozeslal je kazat a lecit a lecit a kazat.
7-9 Protoze byl uz tak slavny, zajimal se o nej i Herodes.
10,11 Kdyz se vratili apostolove, vzal je s sebou do Betsaidy a zase si jednou otevrel ordinaci.
12-16 Byl uz pomalu vecer, kdyz mu jeho ucednici sdelili, ze by bylo fair, kdyby rozpustil zastup,
aby se vsichni mohli jit najist. Ale to neznali Jezise! Rozsadil dav do skupi po zhruba
padesati lidech a nakrmil je naprosto zahadnym zpusobem lamanim peti chlebu a dvou ryb,
ktere mel zrovinka nahodou u sebe.
17 I vsichni jedli, pili, veselili, a pak jeste nasbirali tucet kosu drobtu.
18 Kdyz se zase jenou modlil v soukromi, prisli za nim jeho ucednici a on zacal vyzvidat,
19 za koho ho lidi maji. Padala takova jmena jako Jan Krtitel, Elias a ruzna jina jmena
davnych proroku.
20 Pak se na totez zeptal svych ucedniku a Petr mu odpovedel:"Ty ses Kristus, Bozi, no ne?"
21,22 On jim pohrozil, aby to neprozradili a pak si trosinku zaprorokoval o svem tupeni, umrti a
vzkriseni.
23 "Kdo chce zmenit svuj zivot, musi byt schopen opustit dosavadni zvyky.
24,25 Kdo chce prijmout ma slova, ale zaroven si uchovat dosavadni styl zivota, ma SMULU.
Jedine kdyz jste schopni a ochotni opustit svoje dosavadni zazemi, mate sanci skutecne
prijmout moje slova.
26 Kdo vsak prijme moje slova, ale stydi se za to, ze je prijal, protoze si chce uchovat
dosavadni spolecensky status quo, za toho se bude stydet take Kristus.
27 Ale nekterym z vas se podari dosahnout cile uz za sveho zivota."
28-36 Asi za osm dni potom vzal s sebou Jezis Petra, Jana a Jakuba a vylezli spolu na horu
Tabor. Jezis zase jednou hezky zameditoval a jak tak meditoval, stal se belejsim, az byl v
cely v zarive bilem a najednou s nim byli dva muzi, podle vseho Mojzis a Elias a chvilku
spolu tlachali o budoucich udalostech v Jeruzaleme. Ucedniky to nejak vzalo a oni usnuli.
Kdyz se probudili, byli tak nejak hodne zmateny, coz se jeste vystupnovalo, kdyz se
najednou kolem nich vytvorila mlha a z ni se zase ozvalo neco efektniho a naprosto
redundantniho v tom smyslu, ze Jezis je vyvoleny Bozi syn a aby ho poslouchali. Najednou
byl Jezis sam a oblak ten tam.
(vyklad: Ucednikum to bylo zjeveno z toho duvodu, ze tomu jiz verili.)
37-40 Kdyz nasledujiciho dne sestupovali dolu, zase na nej cekal hojny zastup a muz, ktery ho
zadal, aby vylecil on jeho epileptickeho syna, protoze ucednici to nedovedli.
41-43 Jezis si povzdechl nad malou virou svych ucedniku a syna vylecil.
44,45 Potom take prorokoval svoji smrt, ale zaonacil to tak, aby mu nikdo nerozumel.
(vyklad: Kdyby tomu porozumeli, mozna by se to nestalo, predvidani budoucnosti je
zradna vec)
46-48 Ucednici se hadali o to, kdo z nich je nejvetsi, ovsem Jezis je bryskne upozornil, ze cim
vice se vyvysuji, tim vicese oddaluji od sveho cile.
49,50 Jan pote prohlasil, ze videli cloveka, ktery lecil Jezisovym jmenem, a spolecne mu branili,
protoze neni v jejich skupine, za coz ho Jezis sprdnul, protoze, jak rekl, kdo neni proti
nim, je s nimi.
51-62 Pak se pomalu vydal do Jeruzalema, protoze uz prisel jeho cas, tak aby to stihnul
(cestovani asi bylo hodne pomale, protoze jsme teprve u kapitoly 9 a Lukas jich ma 24).
Pritom jeste nekolikrat stacil zduraznit, ze je tady od toho, aby lidi chranil a ne nicil a ze
kdo se k nemu chce pridat, musi se vzdat dosavadniho zivota, okamzite a bez ohlizeni.
10
1-16 Potom instruoval jeste jinych sedmdesat svych ucedniku a poslal je ucit.
17-20 Kdyz se pak vratili, radovali se z toho, jak jim slo vsechno od ruky,1 a Jezis je v tom
podporoval, jenom poznamenaval, ze moc jeste neni vsechno, dulezita je cistota ducha,
kterou v sobe nosi.
21-24 Tu ho zase jednou posedl Duch Svaty a on pochopil, jak dobre je, ze o jeho ukolu na zemi
vedi jenom ti, kterym to sam rekl a ne vsichni. Jak dobre je, ze jeho slova jsou
srozumitelna nemluvnatum, nenaplnenym svymi vlastnimi nazory a ne mudrcum a
rozumbradum, kteri by je stejne jenom a pozprevraceli. A velebil sve ucedniky: "Mnozi
moudri chteli slyset to, co ja vam rikam, ale nemeli sanci. Ale vy sanci mate."
25 Jeden ze zakoniku se ho zeptal, co ze tedy ma delat, aby dosahl cile,
26 na coz mu Jezis odpovedel otazkou: "Co ctes v Zakone?"
27 Zakonik precetl, ze ma milovat sveho Boha, a take blizniho sveho jako sama sebe,
28 a Jezis mu rekl: "OK. Tak to tak delej!"
29 Protoze vsak zakonik nechtel, aby vypadal blbe, tak se zeptal: "Ale kdo je muj blizni?", na
coz mu Jezis odpovedel:
Podobenstvi o Milosrdnem Samaritanu.
30-37 "Blizni je kazdy clovek, ktery Ti prokaze milosrdenstvi v obdobi nouze a kazdy, kteremu
prokazes milosrdenstvi Ty v obdobi jeho nouze. Posuzuj lidi dle jejich cinu, nikoli dle
jejich postaveni."
Marta a Marie.
38-42 Pak Jezis sel jednou osadou a do domu jej prijaly dve sestry, Marta a Marie. Marta ho furt
obskakovala, narozdil od Marie, ktera sedela u jeho nohou a visela mu ocima na rtech. Po
chvili to uz Marie nevydrzela a postezovala si, ze ji Marie nepomaha. Jezis ji samozrejme
smahnul, protoze nejen ze si stezovala na Marii, ale navic se snazila delat veci, ktere jsou
zbytecne, misto toho, aby poslouchala jeho slova, dokud je tady.
11
1 jednou ho ucednici pozadali, aby je naucil modlit se, a tak je to naucil, rka:
Otcenas.
2-4 "Rikejte, kdyz se modlite:
Otce nas, kteryz jsi v nebesich,
Posvet se jmeno tve. Prijd kralovstvi tve.
Bud vule tva, jako v nebi, tak i na zemi.
Chleb nas vezdejsi davej nam kazdeho dne.
I odpust nam hrichy nase, nebo i my odpoustime vselikemu vinniku svemu.
A neuvod nas v pokuseni, ale zbav nas od zleho."
5-10 a pokracoval: "Ptate se, proc by to melo fungovat? Skutecne staci jenom dostatecne
opruzovat a vsechno se vam splni. Vlozite-li do neceho sdostatek energie, urcite se to
splni.
11-13 Navic je jasne, ze se stane to, co jste chteli a bude to pro vas dobre, protoze Buh je vas
Otec a kdo by udelal neco zleho svemu synu? Kdyz budete prosit o osviceni, urcite Boha
nakonec ukecate, staci jen chtit."
14,15 Zase jednou takhle vypuzoval demony, kdyz nekoho napadlo, ze vyhani certa dablem.
16-20 Jezis to samozrejme poznal, protoze byl vyborny telepat, a tak jim to okamzite vyvratil,
protoze, jak rekl, tezko, kdyby vladnul moci Belzebulovou, by ho vubec napadlo nekoho
uzdravovat.
21-23 "Je to proste tak trochu o souboji. Vyhraje ten silnejsi. Kdo neni se mnou, je proti mne.
24-26 Kdyz nejaky necisty duch opusti cloveka, bloudi, bloudi, az si rekne, ze by se mohl vratit.
Udela to a je nadmiru spokojenej. Bejvak ma vysmycenej vyzdobenej jak na mejdan, a tak
si pozve sedm (proc zrovna sedm?) kumpanu, a s clovekem to pak jde od jednoho k
osmi."
27 Kdyz to rikal, jedna zena dostala hysterickej zachvat a velebila jeho matku,
28 coz on odpalil slovy, ze nikoliv matka, ale ti, kteri cini slovo Bozi, ti si zaslouzi velebeni.
29-32 Kdyz se shromazdilo vice lidi, povzdechl si: "Furt byste chteli nejake znameni, abyste
uverili. Skoda. Ja sam jsem znamenim, tak co byste chteli nejake dalsi?
33 Schvalne rikam vsechny veci pred lidmi, aby mohli sami posoudit, co a jak, ale vy
nevidite.
34-36 Sorry, ale to uz neni mnou, ale vasima ocima. Kupte si brejle!!! Moje slova si komolite,
soudite mne podle sebe. Je to jenom na vas, tak se snazte."
37,38 Jakmile domluvil, sel posnidat u jednoho farizea a NEUMYL SI RUCE !!!
(pozn: dle Mojzisova zakona bylo jest toto potreba, Mojzis byl genialni hygienik)
39-44 Farizeus ho na to upozornil, nicmene Jezis podotknul: "To jste cely vy, farizeove. Vnejsek
cistite, ale vnitrek muze podle vas zustat neocisten? Naopak - ocistite-li sama sebe, nic
zvenci vas neohrozi aneb dobry prase vsechno spase. Chovate se dle litery zakona, ale
nectite jeho ducha."
45-52 Jeden zakonik si to vzal osobne a podotknul, ze timto prohlasenim urazi i je, tedy znalce
zakona, coz Jezis potvrdil."Rikate, co by meli ostatni delat, ale sami se podle toho
neridite",vycital jim," Sami jste nic nepochopili a jinym pochopit branite!!!"
53,54 Kdyz odesel, zacli ho mit farizeove i zakonici uz plne zuby a snazili se ho nachytat na
svestkach a historicky znemoznit.
12
1 Zase jednou byl obklopen davem, a tak toho vyuzil k proslovu: "Nebudte pokrytci!
2,3 Pokrytci vam budou tvrdit, ze neco pochopili, jenom proto, aby se neshodili, ale ani se o
to nepokusili. Vsechno lze pochopit, tak se snazte!
4 Kdyz vam nekdo ublizuje, no co, to je toho.
5 Horsi je, kdyz vas nekdo tryzni po psychicke strance. Takovych lidi se bojte, kteri vas
dokazou psychologicky zdeptat.
6-9 Ale kdyz budete pevne verit, Buh vas ochrani i pred temito tryzniteli, nebot Buh neopousti
zadneho cloveka, pokud tento neopusti Boha.
(vyklad: veskere psychicke utrpeni vychazi z nasich pochybnosti, nikoli z nasich
tryznitelu)
10 Kdo bude nicit, prosim, ale kdo bude konat disharmonicky, ten bude prislusne trpet.
11,12 Nekalkulujte, v kazde situaci vam bude uplne stacit plynout s proudem, nest se na vlne
vesmirne harmonie a prislusne ciny proste vyplynou ze situace."
13 Jeden clovek z davu ho pozadal, aby rozsoudil jeho dedicky spor,
14 ale Jezis se nad jeho pozadavkem rozhorcil a soudit odmitl.
15 Pote zduraznil, ze mnozstvi majetku rozhodne nerika nic o tom, jaky clovek je.
Podobenstvi o bohatem muzi.
16-34 "Snazte se poznat harmonii, rad, rozeznavat je a nechat se unaset. Proc se starate, aniz
musite? Snazite se zajistit, kdyby nebyla pravda to, co vam rikam? Jakou malou viru mate.
Co jsou vase jisteni proti poznani daneho radu? Jaci jste a co vite, to vam nikdo neveme.
Tak proc se honite za hmotnymi statky?
(vyklad: ne-konejte)
35-40 Budte neustale pripraveni. Nerikejte "potom budu " ale po celou dobu budte. Kdykoli se
vam muze neco stat a pak uz nebude zadne potom, kdy byste to mohli napravit. Nevite
dne ani hodiny."
41 Petr ne zcela pochopil, a proto ze radsi zeptal, zda tato slova byla minena jim, ucednikum,
nebo vsem lidem, kteri poslouchali,
42-47 na coz Jezis vubec neodpovedel, nicmene udivenemu publiku sdelil, ze beda lidem, kteri
vedi, co by meli delat, ale nedelaji to, protoze neni nad nimi nikdo, kdo by drzel bic.
Naopak ten, ktery nevi, co by mel delat, neni vinen, kdyz to nedela,
48 a ze jejich (totiz ucedniku) znalosti od nich vyzaduji daleko vice, nezli je vyzadovano od
nevedomych.
49-54 Myslite, ze jsem prisel prinest na zemi pokoj? Nikoli, mladsi generace, ktera prijme moje
slova, urcite nebude souhlasit se svymi rodici. A rodice se svymi rodici, nebot nazory se
vyviji. Vse bylo nemenne - do ted... Mojzis platil jak pro rodice, tak i deti, avsak nyni
prichazi doba liberalismu.
54-57 Jak to ze dovedete predpovidat pocasi podle pozorovani oblohy, ale soudit na dobu podle
jejich znamenich ne?
58,59 Sudte spravne, drive, nez budete rozsouzeni jinymi, nebot jinak budete trpet, dokud
nepochopite.
Ty, co docetli az sem, zdravim ap rosim, aby soudili spravne :-) A doufam,
ze se z toho nepozvraceli... prvotni idea byla jednoducha,
proste prepsat evangelium tak, aby "dulezite myslenky" byly zachovany,
kdezto nedulezitosti typu "Jezis sel tam a tam a tam delal
zazraky" byly ponekud zlehceny a prevedeny do jazyka blizsiho nasi
generaci...
Vyklad taky stoji na pochopeni z vanoc roku 1997, takze i v nem by
se mnohe zmenilo... od banalit typu "Jan videl Jezise pri krtu"
(nikdy ho nevidel, byl uz v te dobe ve vezeni) po ponekud esoternejsi
myslenky...
Berte to skutecne jenom jako hricku...